Jak ochočit ptáka?
Jaký druh ptáka je ten pravý na ochočení?
Prakticky každý papoušek se dá ochočit, jestliže si ho pořídíme jako mládě a budeme se mu dostatečně věnovat. Některé druhy však na ochočení a do klece nejsou nejvhodnější.
Běžně se v obchodech se zvířaty nabízejí mnohé australské druhy jako vhodní mazlíčci. Nejčastěji různé druhy rozel, neofémy, barnardi, papoušci zpěvaví, nádherní, kouřoví, dokonce i královští. Také kakariki, kteří však nepocházejí z Austrálie. Všichni tito ptáci však pocházejí z otevřených stepí a savan, jsou to tedy vynikající letci, mají velkou potřebu létat, jsou velmi energičtí a do bytu nevhodní. Navíc se většinou jedná o zástupce menších či středních papoušků, kteří se pochopitelně svými duševními schopnostmi nevyrovnají velkým druhům papoušků. Z australských druhů lze do bytu doporučit snad jen andulku a korelu. Oba tyto druhy jsou vynikající mazlíčci.
Naproti tomu papoušci Ameriky a Afriky jsou ptáci z pralesů a potřeba létání u nich není tak veliká. Spíše šplhají. Navíc jde většinou o velké druhy papoušků, tím pádem ptáky velmi inteligentní, zvídavé, poměrně snadno ochočitelné. Navíc se většinou mláďata těchto druhů dokrmují uměle - taková mláďata jsou pak na člověka zvyklá, považují ho za svého partnera a s jejich ochočením v novém domově nebývá problém. Namátkou lze jmenovat např. aratingy, pyrury, aymary, agapornise, papoušky senegalské, amazoňany, amazónky, ary.
Andulka - snad nejvhodnější ptáček na ochočení. Na svou malou velikost velmi inteligentní, velmi snadno ochočitelná, přítulná, velice zábavná, hravá a aktivní. Jeden z nejtalentovanějších druhů na mluvení, dokáže se naučit stovky slov, celé věty či písničky. Navíc není drahá, je vhodná pro naprostého začátečníka a není tak náročná ve svých potřebách jako velké druhy papoušků.
Korela - opět jeden mimořádně vhodný druh do bytu. Velmi klidná, přítulná, poměrně snadno ochočitelná. Není drahá ani náročná, navíc svou větší veliostí už nám může splnit sen o druhu většího papouška. Mluvit se většinou nenaučí, zato je velmi nadaná na opakování různých melodií a dokážezapískat celé písničky či melodie.
Rozely - velmi obtížně ochočitelné, většinou plaché a "splašené". Nenaučí se mluvit. Mají velkou potřebu létání a velkého prostoru.
Papoušci zpěvaví - totéž jako rozely, velmi špatně se ochočí, jsou plaší, nenaučí se mluvit. Potřebují velký prostor.
Neofémy - klidní ptáci, které lze ochočit. Pokud se nám to podaří, neofémy jsou velmi přítulní a roztomilí společníci. Nicméně se nenaučí mluvit a rovněž potřebují poměrně dost prostoru.
Papoušci nádherní, kouřoví, královští - poměrně klidní a také inteligentní ptáci. Jako společníci bývají velmi přítulní a zábavní. Mají však velké nároky na prostor a prostor bytu jim skutečně nepostačuje. Navíc díky poměrně velké velikosti mohou v bytě při svých leteckých pokusech napáchat škody. Nenaučí se mluvit.
Kakariki - velmi zvídaví a inteligentní papoušci, které lze snadno ochočit. Jsou však mimořádně aktivní, neustále v pohybu. Opět nevhodní do bytu. Navíc mají velkou potřebu přehrabovat se v zemi či v drnech trávy - pokud jim to neumožníme, nejenže je připravíme o zábavu, ale především o důležité výživné látky, které takto získávají, což může vést ke ztrátě opeření. Právě lysiny v peří jsou u kakariků velmi běžné.Nenaučí se mluvit.
Alexandři - tito ptáci jsou jistě velmi inteligentní, většinou jsou však velmí plaší a obtížně se dají ochočit. Rovněž mají velké nároky na prostor a lépe by se jim dařilo ve voliéře. Mohou být hluční. Pokud se pro ně přesto rozhodneme, doporučuju získat ručně dokrmené mládě. Může se z něj stát dobrý společník. Většinou se také nenaučí mluvit, nanejvýš několik slov.
Aymary - malí, ale šikovní papoušci. Lze je snadno ochočit. Jsou tišší, klidní, jako mazlíčci velmi přítulní a roztomilí. Ideální do bytu. S mluvením je to horší, většinou se nenaučí nic.
Papoušíčci - totéž jako aymary. Lze je poměrně snadno ochočit, jsou tišší a klidní. Ideální do bytu. Většinou se nenaučí mluvit.
Agapornisové - také tyto ptáky lze ochočit. Na člověka se doslova upnou a je nutno se jim hodně věnovat. Jako mazlíčci jsou velmi přítulní, roztomilí a zábavní. Nepotřebují mnoho prostoru, jsou však poměrně hluční. Mluvit se většinou nenaučí vůbec, nebo nanejvýš několik slov.
Pyrury, aratingy, papušek patagonský - velmi vhodní ptáci na ochočení. Většinou se dají lehce ochočit, jsou velmi zvídaví, inteligentní, přítulní a užijeme si s nimi mnoho zábavy. Některé druhy však mají poměrně velké nároky na prostor (zvláště papoušek patagonský) a také velmi silný hlas. Mluvit se často naučí, ale zpravidla jen několik slov.
Loriové - velmi milí společníci, naučí se mluvit, snadno se ochočí. Problémem však zůstává jejich strava, která se skládá převážně z ovoce, a tím pádem velmi řídký trus, který mají loriové ve zvyku stříkat daleko za sebe. V bytě to může být docela problém.
Papoušek senegalský, konžský a další příbuzné druhy - zřejmě jeden z nejvhodnějších ptáků jako mazlíček, na ochočení. Dospělí ptáci jsou plaší a velmi obtížně ochočitelní. Většinou jsou však nabízena ručně dokrmená, uměle odchovaná mláďata, která jsou jako mazlíčci velmi vhodná - nebojí se člověka a v novém domově si snadno zvykají. Velmi inteligentní, přítulný pták, který si svého pána zamiluje a neustále mu to dává najevo.Ve svých nárocích není tak náročný jako velké druhy papoušků a každý člověk by měl být schopen je splnit, pokud o to ovšem stojí a snaží se svému ptáčkovi vyhovět.Mluvení je individuální záležitost, ale obecně ani tito ptáci nejsou v tomto směru příliš nadaní.
Amazoňan, amazónek, kakadu, ara, žako, eklektus - nejinteligentnější druhy papoušků vůbec, velice zvídaví, chytří, přítulní, mazliví, velmi nadaní na mluvení. Zvláště žako a některé druhy amazoňanů jsou v tomto směru nepřekonatelné. Zároveň jsou však tito ptáci velmi nároční a před jejich koupí nezkušené chovatele důrazně varuji!!! Běžná péče o ně není sice nijak náročná, nicméně tito ptáci jsou mimořádně inteligentní a na svého pána se velmi upnou. Pokud se jim majitel nebude věnovat neustále, celý den, papoušek se bude cítit zanedbáván, bude se nudit, bude smutný, mohou se u něj vyvinout mnohé poruchy chování. Nejčastější je vytrhávání vlastního peří či dokonce sebepoškozování, kdy si nebohý pták vytrhává zobákem kusy masa z vlastního těla! Navíc se tito ptáci často nabízí jako uměle odchovaná mláďata, což u těchto ptáků nemusí být jednoznačně výhodou - tito ptáci sice jsou zvyklí na člověka a snadno se ochočí, ale jednak se na člověka velmi upnou, což při nedostatku pozornosti jen zhoršuje jejich náchylnost na škubání a sebepoškozování se, navíc často tito ptáci považují člověka za svého partnera i sexuálního a po dosažení dospělosti se mohou stát agresivní, právě proto že se člověka nebojí a nemají před ním respekt. Výborná kniha, která umožňuje poznat duši velkých papoušků, vyšla pod názvem Proč můj papoušek...? od známé chovatelky Rosemary Low. Vřele ji doporučuji každému majiteli velkého papouška, i budoucímu. Tito ptáci se dožívají minimálně 30 - 40 let, někdy také až 60 - 70 let, a mohou nás i přežít, zvláště pokud si ptáka pořídíme v pozdějším věku. Na to musíme při koupi také myslet. A samozřejmě tito ptáci bývají značně drazí.
Ochočit lze i některé další ptáky. Velmi inteligentní, snadno ochočitelní a nadaní na mluvení jsou např. ptáci krkavcovití (vrána, havran, krkavec, straka, sojka, kavka) a špačkovití (zde uvedu především loskutáka, snad nejnadanějšího imitátora všech možných zvuků včetně lidské řeči v ptačí říši). Dále lze snadno ochočit také tak netradiční ptáky jako jsou tukani či arasari. U všech těchto ptáků bývá problém jejich krmení, skládající se především z ovoce a hmyzu, a díky tomu také velmi řídký trus.
Ostatní nesčetné druhy ptáků na ochočení doporučit nelze. Nikdy k člověku tak nepřilnou jako inteligentní papoušci či výše uvedené druhy. Nanejvýš je lze naučit sedat na prst - to je případ například zebřiček, kanárů či holoubků diamantových. Chce to ale mimořádně velkou trpělivost a úspěch není nikdy zaručen.
Důležité!
Každý pták, kterého máme v úmyslu ochočit, musí být mladý! Pokud možno co nejmladší, takový, který se právě osamostatnil od rodičů! Mnohé druhy lze sehnat jako ručně dokrmené. Takoví ptáci jsou jako mazlíčci velmi vhodní, jsou zvyklí na člověka a nemáme žádnou práci s jejich ochočením. Pouze pozor u velkých papoušků, kteří se po dosažení dospělosti mohou stát problematičtí, právě proto, že nemají přirozený respekt před člověkem. Starší jedinci bývají plaší, nezvyklí na člověka a ochočit je bývá nemožné!
Na co si dát pozor při výběru budoucího mazlíčka a kde ho shánět?
Po uvážení, jaký druh by pro nás byl nejvhodnější, je načase začít shánět konkrétního jedince, našeho budoucího miláčka.
Nejprve si o vybraném druhu nastudujeme veškerou dostupnou literaturu, časopisy či internetové stránky, abychom věděli, jak ptáka ubytovat, čím ho krmit a jak s ním zacházet. Pak si pro ptáka připravíme vhodnou klec, vybavíme ji bidýlky a hračkami a nakoupíme si potřebné krmivo a všechny další potřeby. Nyní si můžeme jít vysněného miláčka koupit...
Důrazně varuji před nákupem v obchodech se zvířaty!!! Obsluha ve zverimexech je často velmi špatně informovaná, o chovu a péči o ptáky mnoho neví a může nám dát špatné či zavádějící informace. Navíc to často dělají úmyslně, ve snaze prodat zvíře za každou cenu. A především - samotní ptáci v obchodech bývají ve velmi špatném stavu, často i nemocní, nemluvě o tom, že nevíme nic o jeho původu a stáří! Sama jsem se setkala v obchodě se senegalci či amazoňany, evidentně staršími ptáky a, soudě podle jejich plachosti, ptáky z dovozu - a samozřejmě byli nabízeni jako ochočená ručně dokrmená mláďata za nehoráznou cenu! Stejná situace je i běžných druhů ptáků, např. andulek či korel.
Rovněž varuji před nákupem ptáka z dovozu - což se týká hlavně velkých papoušků. Ptáci z dovozu bývají sice levní, ale zato starší, plaší, špatně ochočitelní.Je to pochopitelné - celý život prožili volně v přírodě a najednou se objevil člověk, pochytal je do klecí a vezl daleko od domova. Takový šok je pro ptáky tak obrovský, že se z něj nemusí nikdy vzpamatovat. Proto takové ptáky ponecháme jen zkušeným chovatelům, kteří už si s nimi budou vědět rady.
Nákup na burze či na výstavě také není nejvhodnější. Nevíme, z jakých podmínek pták pochází, jak byl krmen, jak o něj bylo pečováno.
Jedinou správnou možností, zvláště pro nezkušeného začátečníka, je návštěva u důvěryhodného chovatele, který nám ukáže své chovatelské zařízení, seznámí nás s dosavadním způsobem krmení a péčí o ptáka, přesvědčíme se, že je s ptáky slušně zacházeno a především budeme mít jistotu, že jde o mladého ptáka. Přímo u chovatele se můžeme s mláďaty seznámit a vybrat si to pravé. Navíc není problém navštívit chovatele několikrát a pozorovat, jak naše vysněné mládě roste.
Většinou jsou ptáci kroužkovaní, což nám poskytuje jistou záruku o stáří ptáka. Na kroužku je vyraženo CZ (jako Česká republika), nějaké pořadové číslo a rok narození ptáka, např. 07.
Mládě většinou lze poznat podle vzhledu. Mladí ptáci jsou nevýrazně zbarveni, mají matné barvy opeření, kratší ocas, většinou také světlý či masově zbarvený zobák a tmavé oko. Dospělí jedinci mají často duhovku bílou či žlutou a zobák tmavý, samozřejmě záleží na druhu ptáka. Mladé andulky navíc poznáme na první pohled podle vlnkování, které sahá přes čelo až k ozobí - dospělí jedinci mají čelo jednobarevné, bez vlnkování.
Jak postupovat při ochočení ptáka?
Po návratu domů ptáčka přemístíme do již připravené klece. Z přepravky ho nevyndaváme rukou, aby se jí později nebál, ale otevřeme krabičku, podržíme jí u klece a počkáme, až si tam pták sám přeleze.
Nyní ho necháme jeden až dva dny rozkoukat v novém domově, pouze mu velmi opatrně doplňujeme krmení a vodu.
Poté můžeme začít s ochočováním. Zásadně neděláme rychlé pohyby, které by mohly ptáka vystrašit. Pohybujeme se pomalu, klidně a neustále na ptáka mluvíme tichým, klidným hlasem. Zpočátku jen sedíme u klece a s ptáčkem si povídáme. Jakmile se nás přestane bát a uklidní se, můžeme mu začít nabízet přes mříže klece pamlsky - např. klas senegalského prosa, piškot či kousek ovoce. Stále na ptáka mluvíme a opakujeme jeho jméno.Po čase určitě zvítězí zvědavost či chuť a pták pamlsek ochutná. Pak můžeme začít nabízet pamlsky i uvnitř klece - vložíme ruku s pochoutkou do klece a čekáme, až si pták poprvé vezme. Jakmile se osmělí, máme vyhráno. Stále mu nabízíme pamlsky a mluvíme na něj, dokud nám nezačne důvěřovat. Pak už můžeme poprvé zkusit ho vyndat ven z klece. Klidně ptákovi nastavíme prst před bidýlko a jemně mu tlačíme na nožky, tak, aby byl nucen přestoupit na naši ruku. Jakmile se pták začne plašit, ihned přestaneme, klidně ruku zase vyndáme a pokračujeme za chvíli. Nikdy ptáčka nevypouštíme, dokud není ochočený a zvyklý na náš byt! Zbytečně bychom ho pak stresovali, až bychom se pokoušeli ho chytit a následkem toho bychom přišli o jeho důvěru!.
Jakmile ptáček poprvé nastoupí na naši ruku, máme skutečně vyhráno. Nyní už je na nás, abychom přátelství s ním nadále jen prohlubovali. Ptáci mají překvapivou paměť a pokud bychom mu nějak ublížili, bude si to pták dlouho pamatovat.
Doba ochočování je u každého ptáka rozdílná. Každý pták je jiný. Některá andulka se ochočí za 2 týdny, jiné to bude trvat třeba 3 měsíce. Nesmíme však ztrácet trpělivost, pokud je ptáček mladý, úspěch se jistě dostaví. Také starší ptáky je možno ochočit, vyžaduje to však obrovskou trpělivost a může to trvat roky. A nemusí se to podařit vůbec.
Pochopitelně s ručně dokrmenými mláďaty je vše daleko jednodušší, na člověka jsou zvyklá a nebojí se ho. Zde je uvykání na nového majitele otázkou několika málo dní.
Jak zacházet s ochočenými ptáky?
Ochočený pták považuje člověka za svého partnera a je na něm zcela závislý. Musíme se mu proto neustále věnovat, probírat mu peří, hrát si s ním a vymýšlet mu stále nové zábavy, aby se nenudil. U zanedbávaných ptáků se mohou vyvinout mnohé poruchy chování. Takový zanedbávaný pták se bude trápit a steskem může i uhynout.
Dalším pravidlem je, že s ptáčkem musíme stále zacházet klidně, nezvyšovat hlas či mu dokonce neubližovat. Každou křivdu si ptáček pamatuje velice dlouho a možná už nikdy nám nebude plně důvěřovat.
Pro koho není ptačí společník vhodný?
Rozhodně si nepořizujeme ptačího miláčka, pokud jsme celý den v zaměstnání či často jezdíme pryč z domova - na dovolenou, na služební cesty či každý víkend na chalupu. Jak už jsem uvedla výše, ochočený pták potřebuje stále společnost a rozptýlení. Pokud jsme často mimo domov, pořídíme si ptáky dva. Dva ptáci si budou vzájemně dělat společnost a tu lidskou potřebovat nebudou. Navíc se můžeme pokusit o odchov mláďat, což je nezapomenutelným zážitkem.
Komentáře
Přehled komentářů
poradte mi prosim niekdo
Re:korely a ochočení
(Kristina, 20. 8. 2009 20:48)Martine, korelu jsme doma měli, dožila se 17 let, ale ochočená nebyla, maximálně nám zobala zrní z ruky. uměla ale mluvit a ti chce jedno- trpělivost. byl to teda sameček a u těch je předpoklad k mluvení větší, než u samiček, takže jsme ho pár slovíče naučili. chce to zvolit si určitou pravidelnou hodinu a mluvit, spíš tiššeji a zřetelně. výsledek se dostaví :)
Agapornis a ochočení
(Kristina, 20. 8. 2009 20:46)Dobrý den, chci se zeptat, jestli (a jak) se dá ochočit agapornis fisherův, asi roční mládě, ze zverimexu, vyrostlo u rodičů. Máme ho krátce a zatím se ruky bojí. kristina.dokulilova@seznam.cz
Výlet Kanárů
(Marcela, 1. 8. 2009 20:06)Dobrý den, necelý rok chováme kanárky koupené ve zverimexu. Dnes mi poprvé zobal ovoce přez klec. Po bytě létají a vracejí od začátku sami do klece. Jednou nám ulétli přez ložnici balkonem. Ráno sem slyšela jejich "řev" za oknem. V noci byl přívalový déšť a tak jsem myslela, že se mi o nich zdá. ALE! nedalo mi to. Vstala sem a! oba kanárci Lojza a Gejza byli za okny na truhlíkách. A jsou zas doma. Trefily. Přežily a my se moc těšili.
krmivo
(joska, 24. 7. 2009 11:50)Dobrý den, chci se zeptat, když mám andulku a ja to ještě mládě, tak čím ho mám dokrmovat, kolikrat za den. Děkuji za odpověď.
Kakariki
(Honza, 25. 10. 2008 17:39)
Dobrý den,
mám v plánu si pořídit kakarikiho na ochočení. Mládě už mám vyhlídlé a chodím se na něj dívat každý den ke známému - čekám až začne sám příjímat potravu, ale zatím jen sem tam něco sebere ze země, jinak pořád čeká až mu rodiče něco dají do zobáku:-) Už vylétl z hnízda před 2 - 3 týdny. Myslíte, že už je dost starý na to, abych si ho vzal nebo mám ještě počkat až začne jíst úplně sám???? Myslíte, že kdybych si ho vzal už teď, tak že by se naučil sám příjímat potravu???? Předem moc děkuji za odpověď....
Honza
Chůvičky :-)
(Eliška, 21. 7. 2008 12:56)Jak snadno se ochočují chůvičky?? prosím abyste mi to poslala na můj mail lucie.vra@seznam.cz - nevím kdy se sem zase vrtnu... Děkuji moc za odpověď :-)
Re: Krkavcovití
(Viktor, 28. 6. 2008 11:21)Před pár dny byla pořádná bouřka a pod hnízdními koloniemi havranů pobíhala popadaná mláďata. Ideální okamžik ke sběru.(Pozor, kočky bývají rychlejší!)
Krkavcovití
(ivan, 9. 6. 2008 19:22)Dobrý den, již dlouho sháním havrana, vránu nebo kafku. Jsem dlouhodobým chovatelem papoušku a o výše jmenovaných jsem přečetl snad vše.Měl bych pro ně vše potřebné zbývá jen je sehnat,,,což je právě problém.Nikdo z mých známích ani po internetu jsem je nikde nesehnal.Nevíte jak by se dali opatřit? Moc dekuji za odpoved
agapornis
(Jitka Richterová, 29. 1. 2008 19:43)prosím dá se ochočit 1 rok starý agapornis ? no pokouším si ho ochočit ale hrozně se mě bojí poraďte prosím
Pro Honzu a Brouce
(Martin, 20. 9. 2007 0:41)Nemám sice radu, ale napíšu sem, jak to dopadlo dál. Papoušek ve vztahu k lidem pokroky nedělal. Jinak byl kupován ve zverimexu a až teď se nám zdá, že byl asi buď od ostatních ptáků terorizován, a nebo neměl zrovna nejlepší podmínky. No každopádně jsme se mu rozhodli koupit samičku, když už jsme rezignovali na jeho náklonnost. Ta byla chovaná ve voliéře i s andulkami, tak jsme čekali, že to bude vůbec ještě divočejší tvor. Tak nejdřív jsme podle neustálého zpěvu zjistili, že je to nejspíš samec. Ten náš první vedle něho úplně zmlknul. Ale vycházejí spolu bezvadně, jako zamilovaný pár. Kromě toho jsme zjistili, že je ten druhý samec celkem krotký. Nechal se drbat na hlavě a dokonce už sám nasedá na prst. Při pouštění z klece dokonce naučil toho prvního létat. Ten předtím vůbec neměl koordinaci a létal totálně chaoticky. Bohužel vedle něj začal také vlčet. Začal se vyhýbat ruce a útočit na ni. Tak jsme je rozdělili. Nyní jsou v klecích vedle sebe. Ten první znovu začal prozpěvovat, ale smířili jsme se s tím, že společenský tvor z něj už nebude, protože pořád na ruku útočí, nebo před ní utíká. Ten druhý se zklidnil a je to ohromnej mazel. Teď v říjnu bych jim chtěl koupit samičky. Tak uvidím. Nevím ještě, jak je spárovat. Asi je dám každou do jedné klece a pokud by přes mříž třeba měli tendenci spíše k tomu druhému partnerovi, tak je vyměním. Snad tím nic nezkazím.
KAKARIKI
(Vita, 18. 9. 2007 21:49)Nedávno jsem si koupil papouška KAKARIKY mam však jeden problém..papoušek pořád mlčí doma už ho mám 3dny a on ještě ani jednou nepískl nevím jestli se ještě třeba nepotřebuje jenom aklimatizovat nebo dělám někde chybu já..koupil jsem ho ve zverimexu kde mi řekli že je max. rok starý a že ho předemnou měla nějaka starší paní která na něj byla nejak alergická a proto ho vrátila..opravdu nevim co plz poraddte někdo kdo má zkušenosti s tímto druhem..jinak na ruku mi dobrovolne vlezl už po eom co jsem ho měl doma hodinku...rady mi prosim posilejte na mail walekvit@seznam.cz Předem děkuji;)
prosím poraď
(Brouce, 30. 8. 2007 20:40)Děkuji za pěkně zpracované stránky, mám korelu jen pár dní, ale nebyla zvyklá na lidi, velice se mne bojí, nevím co mám dělat, je to běžné? Je to mládě narozené ve velké venkovní voliéře, už jen když se k němu přiblížím ke kleci, tak prská jak kočka a rukou se bojí nejvíce. Prosím o radu, můj mail je brouce@centrum.cz Předem děkuji
Ahoj Martine
(Honza, 28. 8. 2007 10:05)Mám úplně stejný problém a také nevím,zda postupuji dobře,či dělám chybu.Kdyby se Ti někdo přihlásil s radou,dej na stránkách vědět.Naopak i já dám vědět.Zatím ahoj.
Ochočení korely
(Martin, 10. 8. 2007 8:42)Ahoj! Chci se zeptat, jaké máš zkušenosti s ochočením korel? Máme doma samečka letošního. Na mluvení ani pískání zatím vůbec nereaguje. Jen když je sám, tak si začne pořvávat a zpívat. Když ho potřebujem po vypuštění dostat zpět do klece, poslušně si vleze na bidýlko a nechá se přenést ke kleci. Ruce se pořád vyhýbá. Jen do ní kousne (někdy docela hnusně) a uteče. Zatím ho máme měsíc. Je to na dobré cestě, nebo bychom měli změnit přístup? Mimochodem stránky se mi moc líbí.
Dík
(Linda, 13. 6. 2007 15:51)Dobrý den, jsem moc ráda, že někdo vytvořil tak pěkné a přehlédné stránky pro začínající chovatele. DĚKUJI a přeji mnoho úspěchů!
jak ju mam skrotit
(rozela pestra, 30. 10. 2009 17:12)