Webové stránky pro začínající chovatele exotického ptactva

Prakticky každý papoušek se dá ochočit, jestliže si ho pořídíme jako mládě a budeme se mu dostatečně věnovat. Některé druhy však na ochočení a do klece nejsou nejvhodnější.

   Běžně se v obchodech se zvířaty nabízejí mnohé australské druhy jako vhodní mazlíčci. Nejčastěji různé druhy rozel, neofémy, barnardi, papoušci zpěvaví, nádherní, kouřoví, dokonce i královští. Také kakariki, kteří však nepocházejí z Austrálie, ale z Nového Zélandu. Všichni tito ptáci však pocházejí z otevřených stepí a savan, jsou to tedy vynikající letci, mají velkou potřebu létat, jsou velmi energičtí a do bytu naprosto nevhodní. Navíc se většinou jedná o zástupce menších či středních papoušků, kteří se pochopitelně svými duševními schopnostmi nevyrovnají velkým druhům papoušků. Velmi často bývají velmi plaší a obtížně ochočitelní, vyhýbají se kontaktu s člověkem. Velkým lákadlem australských papoušků je jejich nízká cena, snadná dostupnost a pestré zbarvení.  Znovu však opakuji – jsou to letci a do bytu jsou nevhodní.Z australských druhů lze do bytu doporučit snad jen andulku a korelu. Oba tyto druhy jsou vynikající mazlíčci.

   Naproti tomu papoušci Ameriky a Afriky jsou ptáci z pralesů a potřeba létání u nich není tak veliká. Spíše šplhají. Navíc jde většinou o velké druhy papoušků, tím pádem ptáky velmi inteligentní, zvídavé, poměrně snadno ochočitelné. Navíc se většinou mláďata těchto druhů dokrmují uměle - taková mláďata jsou pak na člověka zvyklá, považují ho za svého partnera a s jejich ochočením v novém domově nebývá problém. Namátkou lze jmenovat např. aratingy, pyrury, aymary, agapornise, papoušky senegalské, amazoňany, amazónky, ary. Nevýhodou ovšem je vyšší cena, často se pohybující v řádech tisíců korun, vyšší nároky na kvalitní ubytování a stravu a v neposlední řadě také nepříliš atraktivní zbarvení, které je často jenom zelené.

    Při výběru domácího mazlíčka tedy musíme brát v úvahu nejen zda se nám pták líbí, ale především jeho náročnost, vhodnost do bytu, hlasitost a také cenu. Cena  se pohybuje od cca 80Kč za andulku po 80 000Kč za aru arakangu, cenové rozpětí je tedy značné.

   Nebudu zde probírat jednotlivé druhy papoušků a jejich vhodnost coby domácí mazlíček. Nedá mi to ale, abych se nezmínila alespoň o některých druzích, které jsou pro tuto roli jako stvoření.

Andulka - snad nejvhodnější ptáček na ochočení. Na svou malou velikost velmi inteligentní, velmi snadno ochočitelná, přítulná, velice zábavná, hravá a aktivní. Jeden z nejtalentovanějších druhů na mluvení, dokáže se naučit stovky slov, celé věty či písničky. Navíc není drahá, je vhodná pro naprostého začátečníka a není tak náročná ve svých potřebách jako velké druhy papoušků.

Korela - opět jeden mimořádně vhodný druh do bytu. Velmi klidná, přítulná, poměrně snadno ochočitelná. Není drahá ani náročná, navíc svou větší veliostí už nám může splnit sen o druhu většího papouška. Mluvit se většinou nenaučí, zato je velmi nadaná na opakování různých melodií a dokážezapískat celé písničky či melodie.

Rozely - velmi obtížně ochočitelné, většinou plaché a "splašené". Nenaučí se mluvit. Mají velkou potřebu létání a velkého prostoru.

Papoušci zpěvaví - totéž jako rozely, velmi špatně se ochočí, jsou plaší, nenaučí se mluvit. Potřebují velký prostor.

Neofémy - klidní ptáci, které lze ochočit. Pokud se nám to podaří, neofémy jsou velmi přítulní a roztomilí společníci. Nicméně se nenaučí mluvit, nevynikají právě inteligencí a rovněž potřebují poměrně dost prostoru.

Papoušci nádherní, kouřoví, královští - poměrně klidní a také inteligentní ptáci. Jako společníci bývají velmi přítulní a zábavní. Mají však velké nároky na prostor a prostor bytu jim skutečně nepostačuje. Navíc díky poměrně velké velikosti mohou v bytě při svých leteckých pokusech napáchat škody. Nenaučí se mluvit.

Kakariki - velmi zvídaví a inteligentní papoušci, které lze snadno ochočit. Jsou však mimořádně aktivní, neustále v pohybu. Opět nevhodní do bytu. Navíc mají velkou potřebu přehrabovat se v zemi či v drnech trávy - pokud jim to neumožníme, nejenže je připravíme o zábavu, ale především o důležité výživné látky, které takto získávají, což může vést ke ztrátě opeření. Právě lysiny v peří jsou u kakariků velmi běžné.Nenaučí se mluvit.

Alexandři - tito ptáci jsou jistě velmi inteligentní, většinou jsou však velmí plaší a obtížně se dají ochočit. Rovněž mají velké nároky na prostor a lépe by se jim dařilo ve voliéře. Mohou být hluční. Pokud se pro ně přesto rozhodneme, doporučuju získat ručně dokrmené mládě. Může se z něj stát dobrý společník. Většinou se také nenaučí mluvit, nanejvýš několik slov.

Aymary - malí, ale šikovní papoušci. Lze je snadno ochočit. Jsou tišší, klidní, jako mazlíčci velmi přítulní a roztomilí. Ideální do bytu. S mluvením je to horší, většinou se nenaučí nic.

Papoušíčci - totéž jako aymary. Lze je poměrně snadno ochočit, jsou tišší a klidní. Ideální do bytu. Většinou se nenaučí mluvit.

Agapornisové - také tyto ptáky lze ochočit. Na člověka se doslova upnou a je nutno se jim hodně věnovat. Jako mazlíčci jsou velmi přítulní, roztomilí a zábavní. Nepotřebují mnoho prostoru, jsou však poměrně hluční. Mluvit se většinou nenaučí vůbec, nebo nanejvýš několik slov.

Pyrury, aratingy, papušek patagonský - velmi vhodní ptáci na ochočení. Většinou se dají lehce ochočit, jsou velmi zvídaví, inteligentní, přítulní a užijeme si s nimi mnoho zábavy. Některé druhy však mají poměrně velké nároky na prostor (zvláště papoušek patagonský) a také velmi silný hlas. Mluvit se často naučí, ale zpravidla jen několik slov.

Loriové - velmi milí společníci, naučí se mluvit, snadno se ochočí. Problémem však zůstává jejich strava, která se skládá převážně z ovoce, a tím pádem velmi řídký trus, který mají loriové ve zvyku stříkat daleko za sebe. V bytě to může být docela problém.

Papoušek senegalský, konžský a další příbuzné druhy - zřejmě jeden z nejvhodnějších ptáků jako mazlíček, na ochočení. Dospělí ptáci jsou plaší a velmi obtížně ochočitelní. Většinou jsou však nabízena ručně dokrmená, uměle odchovaná mláďata, která jsou jako mazlíčci velmi vhodná - nebojí se člověka a v novém domově si snadno zvykají. Velmi inteligentní, přítulný pták, který si svého pána zamiluje a neustále mu to dává najevo.Ve svých nárocích není tak náročný jako velké druhy papoušků a každý člověk by měl být schopen je splnit, pokud o to ovšem stojí a snaží se svému ptáčkovi vyhovět.Mluvení je individuální záležitost, ale obecně ani tito ptáci nejsou v tomto směru příliš nadaní. Jedinou nepěknou vlastností je sklon těchto ptáků uvázat se na jediného člověka - ostatní mohou napadat a zraňovat je! Domnívám se však, že do jisté míry tomu lze zabránit vhodnou výchovou v mládí - chce to, aby se ptákovi věnovalo co nejvíce lidí, aby si zvykal.

Amazoňan, amazónek, kakadu, ara, žako, eklektus - nejinteligentnější druhy papoušků vůbec, velice zvídaví, chytří, přítulní, mazliví, velmi nadaní na mluvení. Zvláště žako a některé druhy amazoňanů jsou v tomto směru nepřekonatelné. Zároveň jsou však tito ptáci velmi nároční a před jejich koupí nezkušené chovatele důrazně varuji!!! Běžná péče o ně není sice nijak náročná, nicméně tito ptáci jsou mimořádně inteligentní a na svého pána se velmi upnou. Pokud se jim majitel nebude věnovat neustále, celý den, papoušek se bude cítit  zanedbáván, bude se nudit, bude smutný, mohou se u něj vyvinout mnohé poruchy chování. Nejčastější je vytrhávání vlastního peří či dokonce sebepoškozování, kdy si nebohý pták vytrhává zobákem kusy masa z vlastního těla! Navíc se tito ptáci často nabízí jako uměle odchovaná mláďata, což u těchto ptáků nemusí být jednoznačně výhodou  - tito ptáci sice jsou zvyklí na člověka a snadno se ochočí, ale jednak se na člověka velmi upnou, což při nedostatku pozornosti jen zhoršuje jejich náchylnost na škubání a sebepoškozování se, navíc často tito ptáci považují člověka za svého partnera i sexuálního a po dosažení dospělosti se mohou stát agresivní, právě proto že se člověka nebojí a nemají před ním respekt. Výborná kniha, která umožňuje poznat duši velkých papoušků, vyšla pod názvem Proč můj papoušek...? od známé chovatelky Rosemary Low. Vřele ji doporučuji každému majiteli velkého papouška, i budoucímu. Tito ptáci se dožívají minimálně 30 - 40 let, někdy také až 60 - 70 let, a mohou nás i přežít, zvláště pokud si ptáka pořídíme v pozdějším věku. Na to musíme při koupi také myslet. A samozřejmě tito ptáci bývají značně drazí.

   Ochočit lze i některé další ptáky. Velmi inteligentní, snadno ochočitelní a nadaní na mluvení jsou např. ptáci krkavcovití (vrána, havran, krkavec, straka, sojka, kavka) a špačkovití (zde uvedu především loskutáka, snad nejnadanějšího imitátora všech možných zvuků včetně lidské řeči v ptačí říši). Dále lze snadno ochočit také tak netradiční ptáky jako jsou tukani či arasari. U všech těchto ptáků bývá problém jejich krmení, skládající se především z ovoce a hmyzu, a díky tomu také velmi řídký trus.

   Ostatní nesčetné druhy ptáků na ochočení doporučit nelze. Nikdy k člověku tak nepřilnou jako inteligentní papoušci či výše uvedené druhy. Nanejvýš je lze naučit sedat na prst - to je případ například zebřiček, kanárů či holoubků diamantových. Chce to ale mimořádně velkou trpělivost a úspěch není nikdy zaručen.