Korela chocholatá
Korela chocholatá
(Nymphicus hollandicus)
Anglicky : Cockatiel
Německy: Nymphensittich
Výskyt:
Celé vnitrozemí Austrálie
Rozlišení pohlaví:
Rozeznat pohlaví u dospělých ptáků přírodního zbarvení je jednoduché.
Samec je tmavě šedý, má jasně žlutou hlavu a chocholku a sytě oranžové skvrny na lících - jako tento :
Dále má černá, jednobarevná ocasní pera, viz foto:
Samice je světleji šedá, hlava je šedožlutá a oranžové skvrny na lících nejsou zdaleka tak výrazné jako u samce, viz foto. Na fotce jsou dvě samičky, vlevo mutace lutino, vpravo zřejmě přírodní. (Fotka není moje, je z chovu známého)
Spodní ocasní pera jsou světle příčně pruhovaná, což si můžete prohlédnout na následující fotce (tato samice je mutace lutino, přesto je kontrastní pruhování zachováno) :
U korel však existuje velké množství mutací a zde může docházet ke změnám v odlišnosti obou pohlaví. U korel bělohlavých chybí žluté zbarvení hlavy i oranžové líce, určení pohlaví je však stále velmi jednoduché - dospělý samec má hlavu celou bílou, samice šedou.U zbarvení lutino se nemůžeme spoléhat na zbarvení hlavy a lící, neboť u obou pohlaví je stejně intenzívní. Pruhování na ocase, typické pouze pro samice, naštěstí zůstává zachováno. U korel perlových a strak se nemůžeme spoléhat ani na zbarvení hlavy, které je u obou pohlaví identické, ani na znaky na ocasu - to je totiž velmi proměnlivé. Existují např. perloví či strakatí samci, kteří mají samičí pruhování na ocase. Jedinou pomůckou zůstává chování ptáků - pouze samci zpívají, samice ne. U korel albino, které jsou sněhobílé, bez jakékoliv kresby, se můžeme spléhat opět jen na zpěv samců.
Mláďata jsou všechna zbarvena jako samice, bez ohledu na jejich pohlaví, a pohlaví podle vybarvení tudíž nemůžeme rozeznat. Do šatu dopělých ptáků přepeřují zhruba v 9 měsících a nejpozději v 1 roce by měla být kompletně vybarvena.
Poměrně spolehlivé je určit pohlaví mláďat podle zpěvu. Zpívají totiž pouze samci. Mladí samečkové začínají zpívat zhruba ve 2 - 3 měsících stáří. Ani tato metoda však není zcela stoprocentní, občas se vyskytne nějaká vyjímka potvrzující pravidlo. Sama jsem měla mezi odchovanými mláďaty samici, která se pokoušela zpívat.
Další metodou je počkat alespoň do 4 měsíců stáří mláďat a pak jim vytrhnout jedno nebo dvě krajní ocasní pera. Jde-li o mladou samičku, pera narostou opět pruhovaná, jde-li o samečka, objeví se pera černá tak jako u dospělých samců. Důležitý je ale věk mláďat, jsou-li mladší než alespoň 4 měsíce, narostou pera pruhovaná i samečkům.
Hlasitost:
Korely jsou ptáci poměrně tiší. Pokud jsou v klidu a pohodě a nic je neruší, jsou úplně zticha. V tom se liší od většiny jiných ptáků, kteří si ve chvílích odpočinku stále něco švitoří.
Pokud se ale korely leknou, jsou něčím vyrušeni nebo pták prostě jen volá kamaráda, začnou velice nepříjemně křičet. Musím říct, že zvláště v místnosti by to člověku někdy "utrhlo uši". Rozhodně ale nekřičí vytrvale, jde vždy jen o několik minut a dochází k tomu jen vyjímečně.
Trochu jiná situace je, pokud se rozhodneme pro chov jediné, ochočené korely. Pokud se ptákovi dostatečně věnujeme, je všechno v pořádku. Pokud je ale pták zanedbáván, snaží se křikem přivolat "svého" člověka. U samců se k tomu navíc přidává jejich zpěv - příjemně znějící, melodický, flétnový - který ale může v bytě obtěžovat.
Náročnost:
Korely jsou ptáci nenároční, vhodní i pro naprostého začátečníka. Potíže může působit snad jen sestavení páru u mladých jedinců, u kterých není úplně jednoduché pohlaví rozeznat.
Snášenlivost:
Korely jsou mimořádně snášenliví ptáci. Ostatní ptačí druhy prostě ignorují, bez problémů je můžeme chovat i s ptáky o mnoho menšími, např. zebřičkami, chůvičkami, rýžovníky, kanáry a dalšími.
Nedáváme je však raději dohromady s plachými druhy astrildů, které by větší postava korel mohla stresovat a žili by v neustálém strachu.
Pozor také na ptáky větší nebo agresivnější. Korely jsou velmi mírumilovní ptáci a snadno by se mohlo stát, že ostatní ptáci je budou terorizovat, nepustí je ke krmítku či k budkám a podobně. Teď mám na mysli především velmi agresivní papoušky zpěvavé a rozely.
K sobě se korely chovají různě, zde záleží na jednotlivých ptácích, jak se zachovají.
Jsou chovatelé, kteří mají korely po 2 i více párech, a ptáci jim bez problémů hnízdí a dobře spolu vycházejí. Někteří chovatelé však tolik štěstí neměli a ptáci přes veškerou snahu se místo hnízdění věnují neustálým šarvátkám a soubojům.
Pokud bychom chtěli chov korel v hejnu vyzkoušet, pořídíme si ptáky mladé, kteří se ještě nespárovaly a nehnízdili. Umístíme je do co největší voliéry (minimem je voliéra o délce 3 metry) a raději alespoň 3 a více párů, na jeden pár počítáme alespoň s jedním metrem krychlovým prostoru. Pouhé dva páry většinou nedělají dobrotu, stále se spolu dohadují. Pokud jsou páry alespoň tři, pozornost se tříští mezi více ptáků. Umístíme alespoň o dvě budky více než je párů, pokud možno do opačných konců voliéry. Můžeme je také zamaskovat chvojím, aby nebyly tak nápadné a nesváděly ptáky k soubojům. Pak už záleží jen na ptácích samotných, zda se budou tolerovat nebo ne...
Klimatické podmínky:
Korely jsou ptáci tvrdí a odolní. Pokud mají krytý úkryt (úplně postačí dřevěný), kam neprší, nesněží a nefouká, nemusíme se o jejich blaho více starat. Chráněný úkryt je dost důležitý, může se stát, že uhodí mimořádně silné mrazy a ptáci venku prostě umrznou!
Na zimu také vyměníme ve voliéře bidla za silnější, taková, aby je ptáci nemohli obejmout prsty. Díky tomu si ptáci mohou schovat nohy pod sebe a přikrýt je peřím.
Chovatelské zařízení:
Korely potřebují dostatečný prolet. Nejlépe se budou cítit ve venkovní voliéře s chráněným úkrytem, dlouhé 2 - 3 metry. Samozřejmě čím větší, tím lepší.
Možný je také chov v klecích. Minimální velikost klece pro jeden pár by měla být 120 x 60 x 60 cm. (d x š x v )
Pletivo a materiál na voliéry:
Korely nejsou žádní velcí ničitelé. Postačí jim běžné "králíkářské"pletivo. Konstrukce voliéry může být dřevěná, může se ale stát, že ji ptáci budou mírně oštipovat. S ohledem na rozmary počasí a trvanlivost voliér bychom proto měli raději volit pletivo pozinkované a kovové konstrukce voliér.
Krmení:
Základní krmná směs se skládá z různých druhů prosa, lesknice, neloupaného ovsa a slunečnice. Můžeme ji obohatit o semenec, niger, kardi, len a další semena. Velmi rády mají korely senegalské proso v klasech.
V době odchovu mladých je nezbytná vaječná míchanice a klíčené zrní. Dokonce jsem pozorovala, že dokud ráno ptákům toto krmení nedám, nenakrmí mladé.Jakmile jmi ho předložím, okamžitě se na něj vrhnou, nakrmí se a pak jdou hned do budky nakrmit mláďata!
Zelené krmení je u korel vcelku oblíbené, pravidelně nabízíme hlavně ptačinec žabinec, pampelišku (nejvíce milují nezralá semena!), nezralé klásky travin a obilí. Snažíme se nabízet co největší výběr. Z dalších druhů rostlin si korely vybírají hlavně květy a semena, zvláště lebedy, pelyňku, řebříčku, vratiče a třezalky.
O ovoce a zeleninu korely většinou nejeví žádný zájem, nanejvýš přijímají nastrouhanou mrkev. Většinou však přijímají různé bobuloviny - např. hloh a jeřabiny.
Velmi oblíbené jsou čerstvé větvičky různých stromů a keřů, nabízíme je s listy, pupeny i s květy.
Samozřejmostí jsou minerální přísady (sépiová kost, vaječné skořápky, grit a písek na trávení). Některé korely mají v oblibě moučné červy, které doslova "vysají" a zbyde z nich jen chitinový obal.
Korely jsou ve výběru krmiv velice konzervativní. Co neznají, to prostě nežerou. Například mé korely se za 3 roky, co je mám, ještě nenaučily žrát jablko! Přesto se musíme snažit o co nejširší nabídku krmiva a neztrácet trpělivost, pokud si to ptáci napoprvé, ale ani napodruhé a napotřetí nevezmou. Krmivo jim nabízíme neustále, třeba jednou zvítězí zvědavost a novou pochoutku ochutnají. Může také pomoci, pokud do voliéry přidáme jedince, který už dané krmení přijímá. Ostatní ptáci to od něj většinou rychle okoukají.
Více o krmení se dozvíte zde:

Hnízdění:
Korely zahnízdí zpravidla do 2 týdnů od předložení hnízdních budek, které vyvěšujeme v dubnu. Není ale vyjímkou, že ptáci tak touží po hnízdění, že zahnízdí třeba i na zemi, během zimy. Také se mi to stalo - v únoru, kdy venku byly desetistupňové mrazy. Korely obsadily úkryt pro křepelky ze smrkových větví, snesly vejce a pečlivě je zahřívaly. Nakonce však z hnízdění nic nebylo, rodiče mladé nekrmili.
Na velikost a tvar budky nejsou korely nijak náročné, zahnízdí v podstatě v čemkoliv. Jak už jsme uvedla, pokud nemají vhodnou budku, zahnízdí klidně i na zemi. Budka by měla mít rozměry zhruba 25 x 25 cm a výšku 30 - 40 cm. Na dno nasypeme vrstvu navlhčených bezprašných hoblin, které stejně budememuset vyměňovat, postupně jak mláďata porostou a budou budku znečišťovat. Hnízdo si korely pochopitelně nestaví.
Po vyvěšení budky se o ni oba ptáci začnou velice zajímat, neustále lezou ven a zase dovnitř. Samec horlivě vyzpěvuje a předvádí se před samicí. V tomto období bývá velmi žárlivý - stačí na něj zapískat a hned naletuje na pletivo a domnělého soka se snaží zastrašit.
Na rozdíl od jiných ptáků samec samici nikdy nekrmí. To vyplývá z jejich zvyklostí - samec samičku na vejcích střídá a není tedy nutné, aby ji krmil.
Zhruba po 2 týdnech od páření samička začne snášet každý druhý den jedno vejce, celkem cca 4 - 8. Ačkoliv se oba ptáci často zdržují vbudce, zahřívat vejce začínají až v době, kdy jich je snesen větší počet. Je tak zajištěno, že mláďata se vylíhnou ve stejnou dobu a nejsou mezi nimi věkové a tím pádem ani velikostní rozdíly.
Samec samici na vejcích střídá. Většinou samice sedí v noci a v časných ranních hodinách. Ráno počká, až se samec nakrmí a pak se nechá v sezení vystřídat. Samec sedí od rána většinou do 15 - 16 hodin odpoledne.
Mláďata se líhnou přibližně po 18 - 24 dnech inkubace. Velmi záleží na počasí, je-li venku teplo, mladí se líhnou dříve a naopak.
Ve stáří 5 - 8 dní je kroužkujeme kroužky o průměru 5,5 mm.
Ve stáří 4 - 5 týdnů mláďata opouštějí budku. Po vylétnutí jsou velmi neobratná, splašeně poletují po voliéře, neorientují se a nezřídka naráží do zdí či do stěn. Jakékoliv vyrušení způsobí, že se začnou plašit ještě více.
Samec a někdy i samice je po opuštění budky ještě nejméně 3 - 4 týdny dokrmují. Mláďatům trvá dlouho, než se osamostatní, a nesmíme je proto z voliéry odchytnout příliš brzo.
Mláďata i po osamostatnění můžeme nechat s rodiči ve voliéře, pokud to samozřejmě prostor dovoluje. Mláďata nijak neškodí a rodiče je nepronásledují ani po vylíhnutí dalších mláďat. Prostě je začnou ignorovat.
Korely necháváme hnízdit jen 2 - 3 krát do roka. Častější hnízdění by je velmi vyčerpávalo, nemluvě o takto odchovaných mláďatech, která by byla slabá a neduživá.
Denní činnost:
Korely jsou ptáci mimořádně klidní. Většinou sedí celý den venku ve voliéře, netečně a tiše. Krmí se hlavně ráno a večer.
Milují vlahé letní deštíky, kterými se rády nechávají sprchovat. Taková podívaná stojí za to : korely roztahují křídla a ocas a nezřídka se věší hlavou dolů, aby jim voda zatekla i pod peří. Pokud dlouho neprší, můžeme se zdálky postřikovat hadicí (nastavenou na jemné rozprašování!), což jim deštíky plně nahradí.
Koupání ve větší hliněné misce je většinou oblíbené. Zvláštní je, že korely se nekoupou tak náruživě jako ostatní ptáci, ale jen se ve vodě brodí, smáčejí si peří na břiše a uletí.
Mutace:
Korely vytvořili poměrně velký počet mutací. Známe ptáky bělolící (většinou nazývané bělohlavé), žlutolící (ve světě běžné, v ČR jsem o nich zatím neslyšela), skořicové, plavé, izabelové, perlové, straky, bílé s tmavýma očima, lutina, albina a mnohé zajímavé kombinace těchto mutací.
Věk:
Korely jsou dlouhověké. V dobrých podmínkách se mohou dožít i 20 let, dokonce jsem četla o ptákovi třicetiletém. Průměrný věk se zpravidla pohybuje mezi 10 až 15 lety.
Cena:
Cena korel většinou závisí na jejich zbarvení. Následující ceny jsou pouze orientační:
Přírodní 120 - 200Kč
Bělohlavé 250 - 300Kč
Perlové, straky, skořicové, lutina 150 - 200Kč
Albina 400 - 500Kč
Zdravotní problémy:
Tito ptáci jsou poměrně odolní a nemoci se u nich vyskytují zřídka. Mohou trpět červivostí nebo kokcidiózou.
Komentáře
Přehled komentářů
mají se korelám zastřihávat drápky nebo stačí pískové návleky na bidýlko? dekuji za odpověď
radu
(Honza, 13. 10. 2007 12:16)
mam mlade korely priblizne mesic stary a us jim rodice vytrhavaji peri chci je dat odnich pryc cim je mam krmit pres trikacku dik za radu janseifert@email.cz
jak se da ochocit korela
(martin, 26. 9. 2007 14:02)ahoj mam korelu mam ji 1 mesic jeji 2 a pul roku potreboval bych radu jak ji ochocit ,aby se me nebala nebo aby aspon stoupla na ruku predem dik
Pro AneT
(Mirka, 22. 9. 2007 11:45)Věk u nekroužkované dospělé korely se zjistit nedá. Pokud je to mládě, bude mít růžový zobák, to se však asi ve 3 měsících ztrácí. Nemluvě o tom, že některé světlé mutace mají zobák růžový celý život. U korel šedých, perlových, strak a podobně je zpočátku zobák růžový, asi ve 3 měsících jim ztmavne a je tmavě šedý.Podívej se, jestli nemá na noze kroužek - tam je vyražen rok nasazení kroužku a tím pádem i rok vylíhnutí ptáka. Např. 07 = pták narozený v roce 2007.
Pro Kamilu
(Mirka, 30. 7. 2007 19:30)Ano, jedná se o něco takového jako je falešná březost. Samička zkrátka tak touží po mláďatech, že snesla vejce a doufá, že z toho něco bude. Nech ji na vejcích sedět, ono ji to po nějaké době omrzí. Pokud jí vejce sebereš hned, samička začne snášet další a bude se tak vysilovat.Krabici jí tam nedávej, to je podle mého zbytečné. Recept na vaječnou směs najdeš v sekci "krmení", myslím, že dostpodrobný. Směs podávej do zvláštní misky a každý den večer zbytky odstraňuj, neboť se rychle kazí a rozhodně by tak ptákům neprospěla.
Pro Báru
(Mirka, 30. 7. 2007 19:26)Dvouletou korelu už asi neochočíš, nebo možná ano, ale jedině když se obrníš trpělivostí a budeš to stále znova zkoušet. Stejně tomu ale moc nevěřím. spíš ti radím, tuto korelu dej někomu do chovu a pořiď si čerstvě odstavené mládě nebo přímo ručně dokrmené, tam ti půjde ochočování mnohem lépe a rychleji!
budka
(kamila, 30. 7. 2007 18:58)ještě jedna otázka,jak připravit vaječnou směs?uvařit vejce na tvrdo a zamíchat do zrní?Jsem nováček,vůbec nevím co mám dělat.Děkuji za odpověď.
budka
(Kamila, 30. 7. 2007 18:41)mám na hlídání korelu,která snesla 3 vejce,ale nemá ani budku.Snesla je na dno mezi zbytky zrní.Mám jí tam dát alespon nějakou krabici ve tvaru budky nebo to mám nechat tak?kamarád ji má skoro 2 roky a jimý papoušek u ní nebyl.Nejedná se o falešnou březost?
nic
(karel, 5. 7. 2007 19:33)díky moc mi to pomohlo je to fajn mám taky korely korelu lutino-holku korelu chocholatou-kluka
Ke genetice
(David, 11. 4. 2007 19:42)
Dobrý den,
Potřeboval bych vědět něco o perlových korelách, o jejich genetice a o křížení s přírodní šedou korelou -samcem. (dědění barev). Tato mutace je prý vázaná na pohlaví. velmi děkuji David
potřebuju radu
(Bara, 11. 4. 2007 17:17)Mám doma korelu samca.Mám ho asi dva roky ale nechce se nechat chytit a pořád se mě bojí je na to nějaká rada jak ho ochočit aby se mě nebál? Děkuji
díky
(Katty, 5. 3. 2007 12:18)
nj jsou to kluci vzájemně se milují na ostří zobáku:D
btw.e.c. v pohodě asi na mě kamarádka zkoušela styl vem si je zpět dala jsem za ně dost peněz(dala jsem jí je před lety k narozeninám)
alergii nesleduju,pro mrkev,jablíčko,zelí a podobné by mi ruce ukousli tak je to v pořádku snad:D děkuju za radu
K rozlišení pohlaví
(Mirka, 25. 2. 2007 13:07)
Myslím, že rozlišení pohlaví jsem popsala právě v tomto článku. Víc ti už poradit neumím. Všimni si, jak vypadá hlava a ocas u obou ptáků, zda mají výrazné lícní skvrny nebo zda mají pruhování na ocase.
O alergii na ovoce či zeleninu jsem popravdě řečeno ještě neslyšela. Přemnožení bakterií? Napadá mě jedině přčemnožení patogenních E.coli ve střevech. Zde pomohou antibiotika a následně na upravení zažívání probiotika, např. Avibion. Zeptej se ještě veterináře, popř. zašlete trus na rozbor do laboratoře.
pomooooc
(Katty, 20. 2. 2007 19:00)
mÁM DOMA 2 korely,nejdřív mi tvrdili že je to pár,pak 2 samice a pak 2 samci,bože co já to mám doma?
jeda ta tichá a milá je šedavá jako ta na obrázku na hoře a druhá uřvaná doslova bílá a stochou žluté,to je pošuk
co já to mám teda doma?
navím si nevím rady doktor že prý mají alergii na zeleninu ovoce-a že po tom mají průjem a přemnožení bakterií tak to snad přežijem,mám je od včera-kamarádka je mít už nemohla tak to snad přežijeme
drápy
(anien, 5. 11. 2007 19:40)