Webové stránky pro začínající chovatele exotického ptactva

Neoféma modrohlavá                     

(Neophema splendida)

Anglicky : Scarlet - chested parakeet, Splendid parakeet,  

                  Splendid Grass parrot

Německy : Glanzsittich

Výskyt :

suché oblasti jižní a jihovýchodní Austrálie

Rozlišení pohlaví :

U přírodních ptáků má samec výraznou červenou náprsenku a tmavě modrý obličej. Toto zbarvení se u mutací mění, např. samec lutino má obličejovou část hlavy bílou, červená náprsenka zůstává zachována, samec modrý běloprsý má zase tmavě modrou hlavu, ale bílá prsa atd.

Zde si můžete prohlédnout dospělého samce mutace modrý pastel - všimněte si tmavě modré hlavy a meruňkově zbarvených prsou :

Samička je vybarvena méně nápadně, obličejová část hlavy je světle modrá, červená náprsenka chybí. Toto zbarvení se rovněž u jednotlivých mutací mění, samička lutino má původně modré zbarvení hlavy bílé, samička skořicová má modré zbarvení lehce do fialova atd.

Zde si můžete prohlédnout dospělou samici skořicové mutace:

Výše uvedené znaky platí pouze u dospělých vybarvených jedinců. Rozlišení pohlaví u nevybarvených, dosud nepřepeřených mláďat může být problematické. Někdy mají mladí samečkové již v budce několik červených peříček na prsou nebo výrazněji modrou hlavu. A pokud nemají, musíme počkat, až přepeří, k čemuž dochází zhruba mezi 5. až 9. měsícem věku. Jedině tak si můžeme být pohlavím mláďat jisti. Často se říká, že mladé samičky mají na spodní straně křídla bílý proužek, zatímco samci ne. Prý je to spolehlivá metoda rozlišení pohlaví u mláďat. Bohužel, není! Sama mám samce, kterého jsem koupila jako samičku, právě kvůli bílému proužku pod křídlem. Brzy se mu ale začala na prsou objevovat první meruňkově zbarvená peříčka a bylo jasné, že jde o samce!

Hlasitost:

Neofémy se projevují velice příjemně. Jejich hlasový projev rozhodně není ani hlasitý ani nepříjemný na poslech. Jde o jakési tiché cvrlikání.

Náročnost:

Neofémy nejsou na chov ani odchov nikterak náročné, dokonce můžeme říct, že se hodí i pro začátečníky. Když se nám podaří sestavit dobrý pár, který si spolu rozumí, odchov mladých není žádný problém.

U neofém je ovšem problém odchovat skutečně kvalitní, silné a zdravé jedince. To, co je občas k vidění na burzách, se tak rozhodně označit nedá. Proto když začínáme s chovem neofém, musíme si důkladně vybírat potencionální chovné jedince. Kupujeme pouze ptáky přepeřené (kromě toho, že u nich už lze rozeznat pohlaví, už se u nich projevují také jejich dobré čï špatné vlastnosti), bezvadně opeřené, s lesklým peřím, jasným okem, aktivní, robustní postavy. Jen takové můžeme později zařadit do chovu a jen od takových ptáků se můžeme dočkat pěkných zdravých mláďat!

Snášenlivost:

Neofémy všeobecně jsou mimořádně mírumilovné druhy papoušků. Bez obav je můžeme chovat s korelami, astrildy, křepelky, holoubky, kanáry. Pokud to velikost voliéry dovolí, tak i s většími australskými druhy papoušků, např. nádhernými, horskými, alexandriny.

Nikdy však nesmíme společně chovat dva nebo více párů neofém, ani když jde o  různé druhy, např. pár ozdobných a pár tyrkysových. K sobě navzájem se neofémy chovají velice zle. Ačkoliv si neubližují fyzicky, nezraňují se, neustálý stres může slabší jedince i zabít.

Několikrát jsem slyšela, že lze chovat společně jeden pár neofém modrohlavých a jeden pár bourků. Prý spolu celkem vycházejí, tolerují se, hnízdí, samičky dokonce společně zahřívají vejce. Bohužel tuto informaci z vlastní zkušenosti nemohu potvrdit ani vyvrátit, nikdy jsem to nezkoušela. Tvrdilo mi to ale nezávisle na sobě několik zkušených chovatelů, takže by snad bylo možné. Vyzkoušejte a uvidíte!

Klimatické podmínky :

Neofémy modrohlavé lze chovat celoročně ve venkovní voliéře, za předpokladu, že mají suchý, dobře izolovaný, nejlépe zděný úkryt. Pozor na vlhko, na to jsou neofémy háklivé a může jim způsobit onemocnění dýchacích cest. Sama je již několik let chovám ve venkovní voliéře spojené s vnitřním zděným úkrytem. Teplota zde neklesá pod -5 stupňů ani za největších mrazů, po většinu zimního období je zde teplota kolem 0 stupňů. Ptáci mají možnost libovolně létat do venkovního výletu. A svědčí jim to výborně.

Chovatelské zařízení:

Jak už jsem uvedla, nejlepším zařízením pro neofémy je kombinovaná voliéra - venkovní výlet a vnitřní krytý přístřešek. Velikost voliéry postačuje cca 2 x 1 x 2 m. Jako vždy ale i tady platí, že čím větší, tím lepší.

Neofémy lze úspěšně chovat i v klecích. Zde by minimální rozměry měly být cca 100 x 60 x 60 cm. Přece jen jde o australské papoušky, pro něž je létání důležité a potřebují k tomu prostor.

Pletivo a materiál na voliéry :

Neofémy mají velice slabé zobáčky a nemají sebemenší destruktivní sklony, proto je lze chovat i v klecích či voliérách z králičího pletiva. Králičí pletivo ale mnoho nevydrží, proto bych doporučila raději pletivo pozinkované svařované. Je odolnější jak k počasí, tak k ptačím zobákům. Já mám pletivo pozinkované, síla drátu 0,95 mm, rozměry ok 12 x 12 mm a jsem s ním zcela spokojená. Chovám zde i korely a rozely a ani ty ho nerozkousaly.

Velikost ok na pletivu volíme co nejmenší. Jednak nevíme, zda v něm v budoucnu nebudeme chtít chovat třeba astrildy, kteří by se řidším pletivem samozřejmě protáhly, a jednak pletivem s velkými oky se snadno protáhnou myši, vrabci a jiní nežádoucí tvorové. 

Kostra voléry pro neofémy může být klidně dřevěná, jak už jsem uvedla, nemají neofémy sebemenší destruktivní sklony. Můžeme ji zhotovit například ze střešních latí nebo z trámů, aby voliéry déle vydržely. Obyčejné dřevo rychle hnije, zvlášť pokud nejsou voliéry zastřešené a dřevo tak není chráněno před deštěm.

Krmení:

Základ krmné směsi pro neofémy tvoří proso, lesknice, oves a slunečnice (raději bílá, kvůli nižšímu obsahu tuků a lepší stravitelnosti). Dále směs obohacujeme o kardi, len, niger, semenec, poslední dvě složky zvláště v zimním období jako zdroj energie.

Ovoce není u neofém příliš oblíbené, vděčně však přijímají jablko a lze je naučit i na některé bobuloviny, např. šípky, hloh, jeřabiny, rybíz. Rády mají také mrkev (vzhledem k jejich velikosti raději strouhanou) a překvapivě také červenou řepu. Po té by se ty moje neofémy utloukly.

Zelené krmivo mají neofémy obzvláště rády a dopřáváme jim co největší výběr. Milují hlavně nezralé klásky travin a obilnin všeho druhu, květy a nezralá semínka smetanky lékařské -  pampelišky.

Vaječná míchanice a klíčené zrní v době odchovů je samozřejmostí, neofémy tohoto krmiva sežerou na svou velikost opravdu hodně.

Doplňkem krmné dávky jsou mladé větvičky na okus (mimořádně oblíbené jsou větve obalené květy!) a minerální přísady  (sépiová kost, písek, grit,vaječné skořápky).

Více o krmení se dozvíte zde: /clanky/krmeni

Hnízdění:

Ve venkovní voliéře neofémy zahnízdí zpravidla v dubnu až květnu. Hnízdit zásadně necháváme jen ptáky plně vyspělé, u neofém to znamená minimálně rok staré. Sameček začne tokat a předvádět se před samičkou. Horlivě vyzpěvuje, natahuje krk, roztahuje křídla a ocas a v této pozici dělá komické poskoky, na nějakém nepřehlédnutelném místě jako je okenní parapet nebo na zemi přímo před samičkou. Snaží se samičku krmit a posléze pářit, ukazuje jí budky a sám se o ně velice zajímá. Velikost budky by měla být zhruba 16 x 16 cm dno a 25 cm výška, velikost vletového otvoru 5 cm. Hnízdo si neofémy nestaví, postačí, když na dno budky dáme vrstvu navlhčených hoblin. Zhruba během 2 - 4 týdnů se pro nějakou budku ptáci rozhodnou a samička začne snášet každý druhý den jedno vejce. Vajec bývá 4 - 6, maximálně 7. Samička je zahřívá sama cca 18 - 24 dní. Záleží také na teplotě okolního prostředí, pokud je teplo, mláďata se líhnou dříve. Samička sedí na snůšce velice pečlivě, jen 1 - 2krát denně ji opouští, brzy ráno nebo večer za soumraku, aby se napila a vyprázdnila. Dokonce ani když se do budky podíváme, samička neuletí, jen se trochu pokrčí a začne výhružně mručet. Sameček samici v budce krmí, jinak se o snůšku moc nestará a posedává venku. To se změní v době, kdy se mají líhnout mláďata. Pak i samec tráví v budce celé dny a téměř ho není vidět. I po vylíhnutí mláďat se v budce velice často zdržuje a zřejmě pomáhá s jejich krmením.

Mláďata kroužkujeme ve stáří cca 7 - 10 dní kroužky o průměru 4 mm.

Samička mláďata pečlivě zahřívá až do doby, kdy mají již prachové peří a začíná jim růst obrysové. Pak najednou budku opustí a chodí tam mladé jen krmit. Čím jsou mláďata starší, tím více se na jejich krmení podílí samec.

Mladí ptáci poměrně rychle rostou a ve stáří 4 - 5 týdnů opouští budku. Pokud je mláďat méně, s opuštěním budky otálí. Po vylétnutí z budky je samec ještě asi 2 týdny dokrmuje, postupně je však krmit odmítá a nutí je tak k samostatnosti.

Mláďata bezprostředně po opuštění budky jsou divoká, vyplašená a splašeně poletují po voliéře. Tehdy se mohou zranit nebo i zabít. Proto se doporučuje voliéru obložit chvojím, které by případný náraz tlumilo.

Brzy se však mláďata uklidní, posedávají na větvičce nebo častěji na zemi a zvědavě si prohlížejí svět kolem sebe. Jsou tak klidná a krotká, že se dají dokonce vzít do ruky.

  Mláďata po osamostatnění raději z voliéry odchytíme, protože samec by je mohl pronásledovat.

Krátce po vylétnutí mladých z budky ji samička začne znovu prohlížet a připravuje se na další hnízdění.  Dobrý chovný pár by byl ochoten hnízdit nepřetržitě, nicméně připustíme jen 2, u silných, plně dospělých ptáků i 3 hnízdění do roka. Vícekrát ptáky hnízdit nenecháváme, chovný pár by se velice vyčerpával (což nezřídka vede až k úhynu samečka) a odchov by pak byl nekvalitní, nezdravý, slabý a náchylný na nemoci.

Denní činnost :

Neofémy jsou ptáci nejvíce aktivní za šera, o čemž svědčí i jejich velké oči, adaptované na nedostatek světla. Za rozbřesku a večer za soumraku také nejvíce přijímají krmivo. Přes den zpravidla nečinně posedávají na svém oblíbeném místě. Velice rády se koupou ve větší hliněné misce. S oblibou se zdržují na zemi, kde sbírají potravu.

Mutace:

Existuje velké množství barevných mutací tohoto druhu. Např. skořicová, plavá, isabela, lutino, žlutá, modrá běloprsá, modrý pastel, zelený pastel, dominantní i recesivní straka, červenobřichá, ptáci s fialovým faktorem, ptáci s šedým faktorem  a další. V poslední době se snad podařilo vyšlechtit i opalínovou mutaci. Tyto mutace se dají libovolně kombinovat mezi sebou a vzniká tak obrovské množství atraktivních sekundárních mutací.

Více o mutacích se dozvíte např. zde:

http://www.grassparrakeet.co.uk

http://www.heibro.de

http://members.home.nl/jacksuikerbuik/

Věk:

Neofémy se dožívají zhruba 10 - 12 let. Pokud je nevysilujeme příliš častým hnízděním, plnohodnotně je krmíme a dobře se o ně staráme, jsou i v tomto vysokém věku schopné rozmnožování.

Cena:

Cena neofém záleží na jejich stáří (starší chovuschopní ptáci jsou o něco dražší než nepřepeřená mláďata), na jejich kvalitě a především na tom, jaké mutace ptáci jsou.

Následující ceny jsou pouze orientační:

přírodní 300 - 400Kč

modrý, zelený a stříbrný pastel 500 - 700Kč

skořice 400 - 500Kč

lutino, albino, krémové albino, modrá a stříbrná běloprsá 1 000 - 2 500Kč

červenobřichá 2 000 - 3 000Kč

straky v přepočtu cca 20 000Kč (zřejmě zatím nebyly dovezeny do ČR)

olivové (správně šedozelené) 5 000 - 6 000Kč

Zdravotní problémy:

Neofémy jsou velice náchylné na červivost. Z tohoto důvodu bychom měli 2 x do roka zasílat vzorek trusu na rozbor a ujistit se, že naši ptáci nejsou napadeni. A pokud ano, začít léčit.