Webové stránky pro začínající chovatele exotického ptactva

Rýžovník šedý

(Padda oryzivora)                                     

Anglicky : Java Finch, Java Sparrow

Německy : Reisfink, Reisamadine

Výskyt:

Jáva, Sumatra a Moluky

Rozlišení pohlaví:

Jediným spolehlivým znakem je zpěv. Zpívá pouze sameček a to příjemně, i když tišše a monotónně. Jeho zpěv se podle mě velmi podobá zpěvu kanára.Jsou dokonce lidé, kteří chovají samečka rýžovníka samotného na zpěv podobně jako kanára.

   Méně spolehlivé je rozlišování pohlaví pomocí vzhledu. Obě pohlaví jsou vybar vena naprosto stejně, přesto mezi nimi existují drobné rozdíly. Sameček má mohutnější, hranatější hlavu, výraznější okruží kolem oka, mohutný, tmavě červeně zbarvený zobák, mohutnější postavu. U mutací stříbrná a plavá se k tomu přidává i to, že samec má vždy výrazně vybarvenou hlavu (stříbrný samec má hlavu tmavě šedou, plavý samec pak čokoládově hnědou). Stříbrná samička má hlavu světleji šedou, plavá samice pak kaštanově hnědou.

Pohled na hlavu dospělého stříbrného samce je zde:

A hlava dospělé samičky stříbrné mutace je zde:

Nakonec pár stříbrných ptáků, samec je v popředí - všimněte si u samce výraznějšího okruží, mohutnějšího zobáku a tmavší hlavičky:

Zde samec vlevo:

   Rozlišování pohlaví podle vzhledu rozhodně není metoda se 100% úspěšností, navíc ji můžeme uplatnit jen u plně vyspělých, vybarvených ptáků a jen pokud můžeme srovnat více ptáků. Zkušení chovatelé však bývají při sestavování párů touto metodou poměrně úspěšní. Více se o této metodě dovíte zde: www.javafinch.com

    Mladí ptáci přírodního zbarvení jsou kávově hnědí, s tmavým zobákem. U nich pohlaví rozlišit nelze, musíme počkat, dokud nezačnou mladí samečkové zpívat. Pelichání do dospělého šatu je ukončeno ve stáří 3 - 4 měsíců stáří.

Hlasitost:

Rýžovníci jsou ptáci tiší. Ozývají se tichým dorozumívacím "cvrkotem" a samec zpívá, rovněž tišše.

Náročnost:

Rýžovníci jsou ptáci nenároční. Jedinou potíží může být snad jen sestavení páru. Pokud se nám to podaří a dopřáváme ptákům veškerou potřebnou péči, brzy se můžeme těšit na hnízdění a odchov mláďat. Tyto ptáky si bez obav mohou pořídit i začátečníci.

Snášenlivost:

Mezi sebou jsou rýžovníci velmi snášenliví. Chov v hejnu je pro ně přirozený a ptáci se takto cítí lépe, což se kladně projeví i na hnízdění. Někdy, pokud je ptáků hodně a prostoru málo, se může stát, že zahnízdí jen dominantní pár. Rozhodně to ale není pravidlem a při dostatku prostoru vše funguje tak, jak má.

   K ostatním ptákům se rýžovníci chovají také velmi přátelsky. Někdy mají sklony pronásledovat menší a slabší ptáky, při čemž mohou použít i svůj silný zobák, ale to se stává jen v malých klecích, kde se ptáci navzájem nemohou vyhnout. Ve voliérách rýžovníci rozhodně nepůsobí žádné potíže. Sama je chovám se zebřičkami, chůvičkami a amadinami diamantovými ve voliéře a nikdy jsem nepozorovala nějaké neshody.

Klimatické podmínky:

Rýžovníci jsou ptáci poměrně otužilí a v zimě jim nedělají problémy ani teploty okolo nuly. Zimu v nevytápěné místnosti nebo ve voliéře s pořádným zděným přístřeškem, který nepromrzá, přečkají bez problémů. Jsou však náchylní na omrzliny svých masitých nohou, proto je nevystavujeme žádným silnějším mrazům!

Chovatelské zařízení:

Rýžovníci se jako všichni ptáci budou nejlépe cítit v kombinované voliéře, skládající se z venkovního výletu a vnitřního krytého přístřešku, vzhledem k jejich tužilosti zde mohou být i celoročně.

Lze je chovat a rozmnožovat i v klecích. Vzhledem k jejich velikosti a pohyblivosti by klec měla být alespoň 100 cm dlouhá, vysoká a široká nejméně 50 cm. V menších klecích se rýžovníci rychle stanou apatickými a začnou tloustnout! V klecích těchto rozměrů lze rýžovníky držet celoročně.

Je možné také nechat rýžovníky vyhnízdit v menších hnízdních klecích (cca 80 x 40 x 40 cm) a po zbytek roku je nechat proletovat ve voliéře.

Pletivo a materiál na voliéry:

Rýžovníci patří mezi astrildovité a tak nemá smysl zde hovořit o minimální síle pletiva či o trvanlivém materiálu na voliéry. Astrildovití všeobecně rozhodně nepatří mezi vyhlášené ničitele voliér.

   Na chov rýžovníků postačí obyčejné "králíkářské" pletivo a dřevěná konstrukce voliér.Pozor na hustotu pletiva, aby se jím rýžovníci neprotáhli a neulétli! Z důvodu odolnosti proti počasí a trvanlivosti je rozhodně lepší použít na stavbu voliér kovové konstrukce a silnější pozinkované pletivo, to už ale odbočuji od tématu...

Krmení:

Základní krmná směs sestává z různých druhů prosa, lesknice, loupaného ovsa a případně trošky nigeru. Jako pamlsek podáváme klasy senegalského prosa, které jsou u všech astrildovitých mimořádně oblíbené.

   Ovoce a zelenina není příliš oblíbené, většina rýžovníků ale přijímá alespoň jablko a strouhanou mrkev.

   Zelené krmivo je velmi důležité a rýžovníci ho mají velice rádi. Nabízíme ptačinec žabinec, pampelišku a co nejširší výběr dalších druhů. Více o zeleném krmení se dočtete zde:  /clanky/krmeni

   Vaječné krmivo a  klíčené zrní nesmí chybět zvláště při odchovu mláďat. Občas ho podáváme i po zbytek roku, jednak proto, aby ptáci "nezapomněli" jeho konzumaci a jednak proto, že obsahuje mnohé cenné látky, důležité např. v období pelichání, které je pro ptáky velmi vyčerpávající.

   Doplňkem krmné dávky mohou být mladé větvičky s květy či pupeny, které rýžovníci rádi okusují, samozřejmostí jsou minerální přísady  - sépiová kost, grit, písek na trávení,vaječné skořápky. Můžeme zkusit i různý hmyz. Někteří ptáci ho náruživě "loví".

Hnízdění:

Ve venkovní voliéře rýžovníci zahnízdí zpravidla krátce po vyvěšení hnízdních budek, t.j v dubnu. Hnízdit necháváme jen ptáky plně vyspělé, přepeřené, zdravé a nejméně 10 měsíců staré.

   Rýžovníci zpravidla zahnízdí v předložených hnízdních budkách. Postačují jim běžné budky pro andulky o velikosti dna 16 x 16 cm a výšce 25 cm, s vletovým otvorem 5 cm. Někteří chovatelé s úspěchem předkládají i budky menší, například 15 x 15 cm a 18 cm na výšku. Mohou být i polootevřené, t.j. jedna třetina přední stěny je volná.

   Někdy si rýžovníci postaví hnízdo sami ve větvích (pokud je chováme v zarostlých voliérách) nebo v předložených větvích jehličnanů.

   Jako hnízdní materiál ptákům předkládáme seno, jemnou slámu, kokosová a sisálová vlákna. Jednou jsem vyzkoušela i "chmýří" z klasů kukuřice a sklidilo velký úspěch! Na vystlání hnízda ptáci s oblibou využijí srst, např. králíků, psů, koní, morčat, nebo si sami ve voliéře nasbírají nejrůznější peříčka.

   Začátek toku poznáme tak, že sameček se začne předvádět před samicí, horlivě vyzpěvuje a poskakuje před samičkou se stéblem v zobáku. Ukazuje jí různé budky a snaží se, aby se v jedné z nich samička usadila. Následuje páření a snůška 6 - 8 vajíček, na kterých se střídají oba rodiče, vždy po 1,5 - 2 hodinách. Samička snáší každý den jedno vejce, ale zahřívat je začínají až po snesení většího počtu vajec, aby se mláďata vylíhla přibližně ve stejnou dobu. Staří ptáci snůšku zahřívají pečlivě, jsou však citliví na jakékoliv vyrušení. Pak ihned uletí a vejce mohou zastydnout. Mláďata se líhnou zhruba po 13 - 14 dnech od začátku zahřívání vajec.

   Kroužkujeme je zhruba ve stáří 1 týdne kroužky o průměru 4 mm.

   Mladí ptáci budku opouštějí zhruba ve stáří 28 dnů a rodiče je ještě asi 2 - 3 týdny přikrmují.

   Mláďata po osamostatnění můžeme ve voliéře s rodiči ponechat, pokud to velikost voliéry dovoluje. Rodiče je nepronásledují. Existuje však jiné nebezpečí: rýžovníci jsou velice družní ptáci a může se stát, že mláďata se budou vracet do budky i po jejím opuštění a poškodí vejce či další mláďata, která tam již mezitím jsou.

   Dobrý chovný pár by byl ochoten hnízdit nepřetržitě, připustíme však nanejvýš 3 hnízdění v roce. Pak necháme pár odpočinout zase do příští sezóny.

Denní činnost:

V porovnání s ostatními astrildovitými jsou rýžovníci poměrně klidní ptáci. Jsou aktivní s malými přestávkami po celý den a zdržují se ve větvích i na podlaze voliéry. Velice rádi se koupou, několikrát denně, ve větší hliněné misce. Vodu v misce proto musíme stále vyměňovat a udržovat čistou.

Mutace:

Nejčastěji se chovají ptáci přírodní, t.j. šedí. Hned za nimi následují ptáci bílí, stříbrní (nazývaní také opáloví) a skořicoví (nazývaní také plaví či izabeloví). Časté jsou také straky, u rýžovníků ovšem nežádoucí. Vznikají zpravidla jako produkt křížení přírodních a bílých ptáků. Dále existují vzácní ptáci pasteloví, melaničtí (zde nejde o mutaci, nýbrž pouze o modifikaci, většinou zaviněnou vysokou vzdušnou vlhkostí v chovatelském zařízení a nesprávnou stravou) a jako nejnovější mutace ptáci zvaní "Agate" - s hnědou hlavičkou a šedým peřím, ovšem s nádechem do hněda. Všechny tyto mutace se dají libovolně kombinovat a vznikají tak mnohé atraktivní sekundární mutace. Více o mutacích se dozvíte zde : www.javafinch.com

Věk:

Rýžovníci se dožívají zhruba 6 - 8 let. Ještě v 5 - 6 letech jsou schopni rozmnožování, později však značně klesá počet snesených vajec a jejich oplozenost.

Cena:

Cena rýžovníků se odvíjí především od toho, jaké mutace ptáci jsou.

Následující ceny jsou pouze orientační:

přírodní, bílý, straka 120 - 150Kč

stříbrný, skořicový 200 - 400Kč