Webové stránky pro začínající chovatele exotického ptactva

    Letos jsem byla nucena (kvůli cestě do zahraničí) dát budky ptákům až později, až v květnu. Neofémy to však nevydržely a samička snesla vajíčka dříve - na zem, do rohu voliéry, kde je úkryt pro křepelky ze smrkových větví. Seděla velmi pečlivě, jako ostatně vždy, přesto se však ze tří oplozených vajec nic nevylíhlo, zřejmě kvůli špatné vlhkosti.

Netrvalo však dlouho, ptáci se začali znovu pářit a 10. května samička začala snášet nanovo, tentokrát už do budky. Sedí velice poctivě celý den, pouze dvakrát či třikrát za den se proletí, nechá se od samce nakrmit a znovu se rychle vrací do budky. Samec je také vzorný, navštěvuje samičku i v budce a krmí ji zde, aby vajíčka opouštěla co nejméně...

Jak vidíte, ve vzácných okamžicích, kdy samička z budky vyletí, ji samec ihned zase zahání zpět a všemožnými způsoby se ji snaží do budky nalákat...nahlíží do budky, zvláštním způsobem "skřípe" a třepe křídly.

3. června...vylíhla se první dvě mláďata. Samička budku opouští ještě méně než dříve, venku ji není vůbec vidět. Celý den zahřívá mláďata a věnuje se jim. Samec se také o rodinu pilně stará a neustále hledá potravu, krmí se a chodí do budky krmit samičku, která potravu dále předává mláďatům.

   Podle červených očí se zdá, že obě mláďata budou skořicová, případně stříbrný pastel. Jiná mutace s červenýma očima u mého páru nepřipadá v úvahu.

8. června....mláďata povyrostla, jsou strašně živá. Vůbec nebylo možné je vyfotit, neustále se snažila někam cestovat.

15. června....mláďatům zhoustlo prachové peří, objevila se pouzdra s letkami na křídlech a na ocase, otevřely se jim oči a natolik zesílila, že jsem je mohla okroužkovat kroužky o průměru 4 mm.

17. června....mláďata opět trochu povyrostla. Jsou celá porostlá hustým prachovým peřím a pouzdra s brky jsou stále výraznější.Samička už v opatrování mláďat dělá delší přestávky, mladí už opeřují a není nutné, aby u nich celý den seděla a zahřívala je. Starosti mi dělá nejmladší mládě (na fotce zcela vpravo), které ve vývoji hodně zaostává za svými sourozenci a téměř neroste, ačkoliv je jen o jeden či dva dny mladší než oni.

U nejstaršího mláděte už je možné pomalu odhadnout zbarvení.  Podle červených očí jsem hned po vylíhnutí hádala skořici nebo stříbrný pastel, teď už jsem si podle peří jistá, že jde o stříbrný pastel.

21. června....Bohužel, moje obavy se potvrdily. Nejmladší mládě bylo stále slabší a slabší, bylo tak vysílené, že už ho nezachránil ani můj pokus o ruční dokrmení. Zůstala tedy jen dvě mláďata - přírodní a stříbrný pastel. Jak vidíte, zdárně rostou. Samice se už v budce vůbec nezdržuje. Bylo to velmi náhlé - až do určitého dne trávila v budce s mláďaty celý den a pak najednou se přestala u mladých zdržovat. Až jsem se bála, jestli mladé neopustila - naštěstí neopustila, podle plných volátek mláďat je zřejmé, že je chodí pravidelně krmit. Mláďata už opeřují. Při pocitu ohrožení - tedy když budku sundám a otevřu, abych se na ně podívala - začnou velmi nepříjemně a hlasitě křičet.

26. června.... mláďatům se za těch několik dnů velmi vyvinulo opeření.

Ze mne mají panickou hrůzu a snaží se přede mnou utéci nebo alespoň zavrtat co nejhlouběji do budky ( po vzoru pštrosa, co strká hlavu do písku).

1. července....mláďatům se opět velmi zlepšilo opeření. Nyní už jsou kompletně opeřená, je jen otázkou času, kdy opustí budku. Začínají se už z budky rozhlížet.

   Přírodnímu mláděti se pěkně do modra zbarvila hlavička, začínám tušit, že půjde o samečka.

A skutečně - pohled na spodní křídla mě v tom utvrzuje - není zde žádný bílý proužek, který by svědčil o samičce, křídlo je celé černé.Jde tedy o samečka. (Obráceně by to tak jisté být nemuselo - jelikož všechna mláďata bývají vybarvena jako dospělé samice, které bílý proužek na spodku křídla mají, stává se, že mládě s bílým proužkem, považované za samičku, přepeří na samce. Totéž se stalo mě s mým samcem. Jestliže ale proužek chybí, je to jasné - jde o samce. V tomto případě mi navíc pomáhá výrazně modrá hlava mláděte, která rovněž svědčí o samci.)

  Druhé mládě bude zřejmě také samec, rovněž mu chybí bílý proužek na spodu křídla, navíc má také pěkně vybarvenou hlavičku.

2. července....první mládě skutečně opustilo budku. Jako první se k tomuto kroku odhodlalo stříbrno-pastelové mládě. Vylétlo rovnou až do venkovního výletu a teď zde nešťastně sedí na zemi a naříkavým voláním se snaží přimět rodiče, aby ho krmili.

Mláďata jsou bezvadně opeřená, od rodičů se liší jen krátkými ocasy. Perfektně létají a manévrují, pouze jsou velmi lekavá. Proto je třeba kolem voliéry chodit pomalu a opatrně, aby se mladí nepolekali. Mohlo by to špatně skončit. Neofémky totiž mají velmi slabou lebku a i malý náraz do pletiva či do zdi, do které neobratná mláďata v panice nabourají, může způsobit jejich smrt. Zkušení chovatelé v této době voliéru obalují voliéru chvojím nebo sítěmi, aby si mláďata neublížila.

8. července....mláďata již nejsou tak vyplašená. Ocasy jim již dorůstají. Dovedně létají. Začínají se sama živit  a po rodičích ( v této době již krmení mladých závisí pouze na samci) žebrají méně. Samec je beztak krmí jen několikrát denně, hlavně večer,  a snaží se je tak přimět k samostatnosti. Staří ptáci se již chystají na další hnízdění.

16. července....mláďata jsou již téměř samostatná. Už se ani nesnaží po samci žebrat o nakrmení. Ocasy již mají plně dorostlé, létání jim nedělá sebemenší problémy. Jejich matka již má v budce 2 vajíčka z nové snůšky. Doufejme, že sameček nezačne mláďata pronásledovat.

 No není krásné?