Křepelky jako adoptivní rodiče
Letos se mi vylíhlo mládě zebřičky, kterému bohužel chybí část křídla. Nemůže létat, jen poskakuje po zemi, společně s křepelkami.
Časem si tak začali rozumět, že zebřička už neudělá bez křepelek ani krok. Společně spí v hnízdečku ze sena. Když měly křepelky mladé, oba rodiče je pochopitelně zahřívali svým tělem. A zahřívali i zebřičku, která byla zachumlaná v jejich peří!
Samotnou by mě zajímalo, jak se bude toto přátelství časem vyvíjet. Křepelky i se zebřičkou vychovaly mladé, kupodivu kohoutek, který je v době toku poměrně agresivní ke všemu na zemi, na zebřičku nereagoval. Snad se k ní bude chovat i nadále takto přátelsky...
Ostatní zebřičky na tohoto handicapovaného samečka nijak nereagují. Jelikož nemůže létat a nepohybuje se s nimi ve větvích, nezajímá je.